K hrichu i k modlitbe: Žena devatenáctého století

Monografie Mileny Lenderov zachycuje postaven en, zvlt ze stednho mstskho stavu, v eskch zemch v dlouhm" 19. stolet. Pihl k vvoji stedn a zsti zpadn Evropy; vyuv pramennch podklad, opr se o osobn denky, korespondenci, memory, ensk tisk a autentickou odbornou literaturu lkaskou, filozofickou, pedagogickou, prvnickou. Vychz i z dobovch feministickch text a obrazovch materil. Primrnm clem bylo sledovat bh ivota eny v jeho cyklech dtstv, dospvn, manelstv, matestv a zvaznho modelu feminity pstovanho zejmna ve stednch spoleenskch vrstvch. Pozornost je vnovna postaven eny v domcnosti, jej hygien a oblkn, ale tak dvmu vzdlvn vetn sil o zskn pstupu k stedokolskmu (1870 vznikl sttn dv uitelsk stav, 1890 soukrom dv gymnzium Minerva) a univerzitnmu vzdln (nejdve se dvkm otevela filozofick, pak lkask fakulta prask univerzity) a prniku en na pracovn trh; oboj je fenomnem a samho sklonku stolet. Samostatn kapitola pipomn vztah en k umn nle spisovatelkm, malkm a divadelnm umlkynm. Po cel 19. stolet usilovaly prvn feministky (Karolina Svtl, ofie Podlipsk, Elika Krsnohorsk, Terza Novkov a dal) o prvo en na slun zachzen, soukrom, vzdln, vlastn profesi, ekonomickou nezvislost. To ve jim doposud vtina mu uprala, zesmovala novinky, spisovatelky a obecn eny, kter enskou emancipaci prosazovaly. Nkte mui napklad Vojtch Nprstek i T. G. Masaryk jejich snahy naopak podporovali. Drtiv vtina en ovem povaovala za smysl ivota uzavt manelstv, peovat o domcnost, manela a dti; sil prvnch feministek a jejich zastnc pli nechpaly a nesouhlasily s nm. Vzdlanch en a en materiln nezvislch vak zvolna pibvalo: samostatnch ivnostnic i uitelek, ednic, vychovatelek, ba i prvnch lkaek, malek, spisovatelek, novinek... Zpotku asto rezignovaly na matestv; lkaky zstvaly svobodn dobrovoln, pro uitelky v Rakousku-Uhersku vyplval takovto celibt ze zkona. Zruilo ho a Nrodn shromdn mlad eskoslovensk republiky v roce 1919. Tot Nrodn shromdn pak dalo enm rovnost a nim nezpochybniteln volebn prvo...